Klatovsko – kraj mlhavých blat a neproniknutelných lesů, zurčících potůčků a tajuplných jezer, k nebi se vypínajících hor a dalekých rozhledů, ztracených
údolí a horských luk, ale také kraj pradávných keltských hradišť, historických měst, starobylých kostelů a velkolepých hradů. Kraj, jehož drsnou krásu a tvrdý život zdejších lidí tak mistrně vystihl ve svém díle Karel Klostermann. Vydejte se v jeho stopách a poznejte magické kouzlo Šumavy. Klatovsko zabírá její nejrozmanitější část.
Čekají tu na vás vysoké hory, jimž vévodí Jezerní hora a Poledník s architektonicky velmi zajímavou rozhlednou, navštívit můžete také čtyři z pěti jezer, která nám zanechaly pradávné ledovce na české části Šumavy. Dolinu, v níž se nachází Čertovo jezero, prý v zemi vyryl samotný ďábel, když mu dívka, kterou chtěl odnést do pekla, přivázala na ocas velký kámen. Říká se, že z jeho temné hladiny se dodnes vynořují skřeti a všelijaké podivné bytosti… Zdánlivě bezedné Černé jezero je největším přírodním jezerem v celé republice, svým nepopsatelným kouzlem osloví i jezero Prášilské a Laka.
Nejvyspělejší obranný systém v Evropě
Klatovsko, to jsou také horské pláně, na nichž jsou jako poztrácené korálky rozesety typické šumavské chalupy a chaloupky. Jsou to majestátní hrady, jimž vévodí nejvyšší hrad v Čechách – Kašperk, i kouzelné zámky spjaté s mnohými významnými šlechtickými rody. Při návštěvě Velhartic jistě vzpomenete komorníka, rádce a důvěrníka císaře Karla IV. pana Buška, na hradě Švihov se rázem ocitnete uprostřed světoznámé pohádky o Popelce. A jako v pohádce si budete připadat pokaždé, když lesní pěšinou vystoupáte k hradům, jejichž zdi neodolaly svým pradávným dobyvatelům a zubu času a zbyly z nich jen romantické ruiny. Tou největší hradní zříceninou v celých Čechách je hrad Rabí, který měl ve své době jeden z nejvyspělejších obranných systémů v Evropě.
Švihov
Pyšný, majestátní a vědomý si své jedinečnosti dává o sobě vědět už z dálky vodní hrad Švihov. Vetře se vám pod kůži a vy podlehnete magické síle jeho mohutných gotických zdí…
Poslední skutečný hrad u nás vybudoval Půta Švihovský z Rýzmberka, zlý a hlavně lakomý pán. Když měl zaplatit řemeslníkům za práci při stavbě hradu, moc se mu nechtělo. Proto je pozval na hostinu do velké stodoly, že prý jim zaplatí tam. Jenže jakmile byli všichni uvnitř, stodolu zapálil a pak se jen díval, jak ji stravují plameny. Byl spokojený, ovšem ne na dlouho. Sám ďábel si ho za jeho čin odnesl do pekla a Půta prý dodnes bloudí, obklopen ohnivými plameny, hradem…
Rabí
Věděli jste, že největší hradní zříceninou v Čechách je hrad Rabí
Přívětivě shlíží z nevysokého kopce a přímo vybízí k návštěvě. Založil ho poněkud podivínský pan Půta Švihovský z Rýzmberka, velký cestovatel. Z jedné výpravy si prý dovezl cvičenou opičku. Ta se mu však zaběhla a potulovala se po okolí. V domnění, že je to samotný ďábel, pronásledovali sedláci opičku a kamením ji chtěli zahnat do pekla. Tak dlouho po ní házeli kamením, až ubohé zvířátko ubili. Vítězoslavně pak „ďábla“ donesli panu Půtovi v očekávání velké odměny. Odměny se jim také dostalo, ale ne takové, jakou si představovali. Místo zlaťáků a výhod dostali jediné – novou každoroční daň nazvanou podle jejich skutku daň opičí.
Velhartice
Na ostrohu nad údolím říčky Ostružné ční gotický hrad Velhartice, kdysi vznešené sídlo komořího krále Karla IV., Buška z Velhartic.
V 17. století byl majitelem hradu a panství neblaze proslulý generál Martin de Hoeff Huerta, zvaný mezi lidmi Poberta. Kromě toho, že se tvrdě zasazoval o rekatolizaci svého panství, byl také mimořádně hamižný. Pod hrozbou tvrdé roboty skupoval od svých poddaných pole, louky i lesy a jednou tak za hrnec kaše koupil od tří sirotků louku pod hradem. Nově nabytá louka ovšem Huertovi-Pobertovi mnoho užitku nepřinesla. Vždycky když ji sekáči pokosili, dalo se do velkého deště a trávu odnesla voda. Lidé povídali, že to jsou vyplakané slzy ubohých sirotků, které chamtivý pán ošidil.
Kašperk
Vysoko v šumavských horách se uprostřed lesů tyčí nejvýše položený královský hrad v Čechách – tajemný Kašperk.
Neblaze tomu, kdo by v něm chtěl přenocovat. Najednou se ozvou divné zvuky, zničehonic se zvedne ledový vítr. Spatříte souboj mečů, které třímají neviditelné ruce dávno mrtvých rytířů, tajuplná světýlka vás budou lákat do hloubi lesa. Staré legendy říkají, že kdo se poddá svému strachu, nevyvázne ve zdraví. Jako jeden poutník, kterého vyděsil Šplhavec. Poutník se po spatření jeho bílé lebky s prázdnými očními důlky tak vyděsil, že nechal své věci ležet a pádil z hradu ven. Nedoběhl daleko, dostal ránu do zad a zůstal ležet. Z leknutí se už nevzpamatoval, zapomněl, jak se jmenuje i odkud přišel…
Klenová
Mohutná hranolová věž tyčící se v nejzápadnější části areálu hradu a zámku Klenová jako by přitahovala silou přímo magickou
Není také divu. Pamatuje nejstarší dějiny hradu, byla svědkem mučení, utrpení i smrti mnohých nešťastníků. Své trpící „obyvatele“ měla také v polovině 15. století, kdy hrad vlastnil proslulý Přibík z Klenového. Říká se, že tento významný válečník a politik zajal roku 1447 dva polské mnichy, které podezíral z přenášení zpráv zaměřených proti kališnickému biskupovi Janu Rokycanovi do Říma. Vyslýchal je a krutě mučil, a protože nechtěl, aby toto jeho jednání vyšlo najevo, nakonec je nechal umořit hlady ve věži. Od těch dob se prý hradem ozývá nářek a pláč nevinných mnichů, kteří naříkají nad svým osudem.
Zlatá pokladnice Království českého
Kouzlo starých časů vás ovane také při procházce historickými městy. Královské město Klatovy, založené Přemyslem Otakarem II, proslulo pěstováním karafiátů, Kašperské Hory, v nichž Karel Klostermann prožil nádherné dětství, bývaly zlatou pokladnicí Království českého. A pokladnicí plnou nádherných klenotů je celé Klatovsko i dnes.
Lidé tady odjakživa žili v úzkém sepětí s okolní drsnou přírodou, v úctě před její sílou a v hluboké víře ve Stvořitele. K jeho uctění si i v těch nejzapadlejších vískách stavěli kapličky a kostelíky a my tak můžeme putovat z vísky do vísky, z města do města a nechat se unášet velebností pečlivě udržovaných svatostánků.
Kraj největšího šumavského spisovatele se vám představuje v celé své kráse. Pohledem ptáků spatříte místa, jimž od počátku věků vládne příroda, i místa, kterým vdechl život člověk a ozdobil je svým dílem.
Vstupte a nechte se unést úžasem nad krásou Klatovska.
Okres Klatovy na leteckých fotografiích si můžete prohlédnout v knize leteckých fotografií KLATOVSKO Z NEBE. Prolistujte tuto knihu online. Může se stát nejen inspirací, ale také třeba jakýmsi malým průvodcem na vašich cestách za objevy a poznáním.
